čichací závislost - 1.část

Dneska sem výjimečně nevložím žádné svoje dílo, ale zmapuju si, jak se ze mě stala čichačka. Přesněji čichačka parfémů. Shromažďovatelka lahviček, odstřiků, vzorečků a jiných, pro ostatní populaci nepotřebných chemických preparátů. Stalo se tak, pokud pominu začátečnické chyby, jako byla například nezájem o vánoční nadílku v podobě Lolity Lempicke, asi tak před dvěma lety. Tedy zájem tu byl i dřív, ale zdaleka se ještě nejednalo o závislost. Závislost nastala až v Anglii, kdy tyto lahvičky byly součástí běžné drogerie. Takže kromě toho, že jsem si koupila toaleťák, prací prášek a tyčinky na vyrýpávání bordelu z ucha, jsem se mohla například zhusta polít Diorem. To znamená: kapesníčky do košíčku, a rychle ne sebe vylít kýbl Midnight Poisonu...ano, česká studentka, ostuda až na půdu...ale bylo to silnější než já! Mimochodem, jsem nebyla jediná, kdo to takto praktikoval...většinou mě následovaly indické a pakistánské ženy, které se polívaly J'Adorem, jako by to byl postřik proti komárům. (Ehm, no...trochu v něm cítím ocet...to je pouze můj názor).
Začala jsem tedy pátrat po lahvičce svého života s tím, že najdu tu jedinou osudovou vůni, jejímž božským složením se budu opájet celý život...Ano, takto naivně jsem k tomu přistupovala...
Věděla jsem, že chci dokonalou orientální vůni, která bude připomínat krabici olejovek, bude v ní trocha cigaretového kouře a spousta pryskyřice, ambry a pačuli...A tak jsem začala pátrat...
Postup pátrací akce jsem zvolila tak, že jsem si našla x vůni, jejichž složení by mému přání mohly odpovídat. Takže Midnight Poison, Angel, Ange au Deamon, Hypnose... Postupně jsem se s nima polévala společně s Indkama...pak jsem ale sáhla vedle a vytáhla z regálu Hypnotic Poison, Diorův božský rudý skvost a podlomená kolínka a zástava dechu signalizovaly, že jsem objevila něco, co prostě jednou BUDU MÍT!!! Pak jsem si dala chvilku voraz, přemýšlela, jestli mám přestat jíst, jezdit vlakem, kupovat pití a chodit na party nebo jestli si mám našetřit na Hypnotic...pokračování příště.

jaká to nádhera!

Tak to je vážně krása. Myslím, že su prostě hodně dobrá. Fakt krutá borka. Eště to ale není hotový! No prostě...Lu, ty seš hvězda! Nevím, jestli k té nádherné ženě přimalovat pandu nebo holubici míru, protože tam nechcu míti bílou díru...

Anděl posledního soudu

Tož sem vyrobila, resp. ušila tento krásný módní doplněk, který jsem nazvala Anděl posledního soudu, neboť ví, jak je to zlý, když ráno lehne popelem. :-D
Nejspíš ho začnu vyrábět sériově. Materiál: igelitový ubrus s barkoním potiskem, niť, nalepovací oči z rosického papírnictví. Ty oči jsou jako dvě studánky. Nemyslíte?

Next Angel!

Tož děcka, tento anděl, v tymto balení, to je supr aj dom, když vám zbyde papírové tácek od klobásy. Vymyslela sem to ale já, takže zapomeňte na to, to vode mě obšlehnót! Jediný štěstí je, že tento blog nikdo nečte a já to mezitím stihnu vystavit. Jedéééém!