Alex ležela na gauči a pila martini. S olivou. S párátkem tyrkysové barvy. S nasraným výrazem...pozorovala svůj mobil. Klasický páteční večer. Sama doma. Max se neozývá. Alex už chce začít nadávat, ale pak zjistí, že si vlastně nemůže vzpomenout na žádné sprosté slovo, a tak polkne hořkou slinu a zhluboka se napije lahodného moku. To snad není možné, že se Max tak málo ozývá... co za tím jenom je? Nutno podotknout, že Max nebyl ještě žádná hrůza-vlastně Alex psal každý den, akorát byl pracovně vytížen, neboť si to jeho povolání žádalo... Horší na tom byla například taková Tamara Rubin když kdysi chodila s chlapcem jménem Aliment Sultan, který sice telefon vlastnil, ale domníval se, že ho má pouze na uchovávání tajně pořízených úchylných fotografií svých spolužaček. Tamara z toho byla nejprve nešťastná, neboť zjistila, že na displeji Alimentova mobilu místo její fotografie sídlí jistá ukrajinská studentka nebo jiná Alimentova nezdařená romance. Aliment si svým rádoby bohatýrským chováním kompenzoval zjev odlíčeného klauna dětských oslav, který maskuje své vysoké čelo ustřiženou vánoční punčochou. Naštěstí se Tamara včas vzpamatovala a dnes se Alimentovi může už jen smát, i když je vlastně i se svým furiantským pohvizdováním na cokoli, co vlastní funkční kundu, spíše k pláči. Ovšem to jsme odbočili...
Alex byla opravdu naštvaná, protože Max ji prostě zanedbává!!! Co na tom, že jí zítra přiveze kytici jejích oblíbených žlutých lilií, diamantový náramek a luxusní spodní prádlo? Alex to nestačí a chce být s Maxem, protože se nudí! Teď hned! Ach jo, už ani v té telce nic není... ani na satelitu. Přece se nebude dívat sama na golf? No tak si aspoň otevře křupky...arašídový...ať to pára tlačí a ať to Anthon nezjistí!!! Protože to by byl oheň na střeše. Alex nesmí konzumovat pochutiny, které jí ostatní smrtelníci. Kdyby Anthon zjistil, že Alex už ve svém životě ochutnala Bohemia Chips, Původního Sklepmistra, sojové řezy, či...ó, hrůzo, stydím se na to jen pomyslet, natož to napsat, ale budiž-olomoucké tvarůžky!!!, tak by asi na místě dostal hysterický třes.
Alex se lehce uklidnila, lahodná chuť přesmažených zbytků perkeltu se jí rozplývala na patře a když navíc zjistila, že v telce dávají Sex ve městě, měla lepší náladu. Carrie přece taky čeká věčně naložená v lihu na zázračný telefonát...toš co jakooo...
Vtáhnutá do děje zapomněla Alex sledovat telefon. Max poslal sms. Ale Alex sleduje stále seriál. Hlavní hrdinka si to právě krosí krz štatl v pantoflíčkách s labutěnkou, elegantně přeskakuje výkaly i výmoly, chrastí náramkem na taxík, pohazuje natrvalenou kedlubnou a neuvěřitelně sexy se škrabe na svém vředu na tváři. Jak působivé...Alex se zasnila. Také by chtěla běžet newyorskými ulicemi v botech, na kterých by nevydržel stát ani Jiří Korn...
Jééééééé! sms od Maxe... Alex nadšeně čte: Ahooj Alex, beruska...prave koncim v pracu a cekam te na veceri v luxusni hotel. vezmi si stribrna boty. Chcu tebe ukazat friends.
No vida, takže pááááárty!!! Juch!
Alex nadšeně běží do své šatny vybrat dokonalý outfit. Chtělo by to něco elegantního, něco z letošní kolekce Chanel, ale zase ne moc snobish... no, není lehký život studentky... nakonec se oblékla jako luxusní sekretářka a zavolala si řidiče, který ji odveze na tu slávu.
Jaká bude party? Jací budou Maxovi přátelé? Bude Alex hvězdou nebo pizdou večera? A měla včera v noci frajera? Ten, co byl malovaný jak růža? Ale kdeže! Cože? Čti Luspace!!!
pátek 18. prosince 2009
pátek 4. prosince 2009
Alex a Zlí šosáci
Již dlouho jsem se nevěnovala Alex... v těchto dnech chodí Alex po vánočních trzích, popíjí svařené víno, kupuje dárky a jelikož už mají doma opravdu všechno, Alex kupuje pouze to, co si její rodina sama nedokáže vyrobit, no a tím zároveň podporuje i ty chudáky, co se špatně narodili, třeba ty výrobce vonných polštářů a tak...
Jak si to tak Alex krosila skrz náměstí, potkala přítelkyně své sestry Claire, Tamaru Rubin a Judith Schmiergelovou. Obě byly opět opilé, smály se-jistě nějakému nesmyslu- a nesly si jelení paroh, který ve své opilosti utrhly ze zdi ve viném sklípku. Alex se jim, jak jinak, snažila vyhnout, neboť tyto dvě ženy v ní vzbuzovaly rozporuplné reakce. Nevěděla, zda si jich vážit pro jejich spontánní způsob života nebo jimi pohrdat, neboť se narodily jako obyčejné smrtelnice do středostavovských rodin. Nakonec se jim nevyhnula. Tamara se vesele smála, až se jí náušnice, velké jako byzantské lustry, divoce třásly. Judith se snažila udržet kamennou tvář a noblesní chování, ale když jí Tamara začala vyprávět příběh o tom, jak jí kuna v její staré oktávce začala ožírat gumové hadičky a pak chudera zapadla do motoru, odkud nemohla vylézt a musel jí pomoct pan Laďa z autoservisu, dostala pověstný Juditin záchvat. Alex bylo trapné, že ji lidé vidí ve společnosti takových hrozných osob, ale snažila se zachovat dekooooooooorum! Dokonce pozvala obě slečny na svařák. Asi se v ní cosi pohnulo a duch vánoc zapůsobil.
Pak si s nimi dokonce i chvilku povídala o životě. Sice nepochopila, proč Tamaře vadí, že lidé nosí nudné praktické oblečení a Judith vadí, že se parfémy testují na zvířatech, ale brala to jako daň z pomoci bližnímu a snažila se to neřešit.
Vtom Judith povídá: " Dneska je koncert Zlých šosáků a Todora Ponora... zajdem, Tamaro?" Tamara, která byla již od svých 15 let do Todora Ponora platonicky zamilovaná, nemohla jinak, než souhlasit! Alex měla pocit, že se ocitla na šanghajské tržnici, neboť nerozuměla ani ťuk.
"Pojď s nama, Alex" řekla Tamara a kdyby měla Alex uši napjatější, uslyšela by v Tamařině hlase nechutně ironický tón, kterým dávala najevo Alex, že tento koncert rozhodně nezvládne! Protože je to přece fifinka z nobl rodiny. Alex opravdu nezažila pubertu, kterou zažila Tamara a Judith. Tyto dvě ženy trávily mládí v 90. letech, kdy nosily marteny na roztrhané silonky, nečesaly si týdny vlasy, seděly místo školy v parku, kouřily trávu se staršími kamarády-pankáči a ve walkmanovi ze zastavárny poslouchaly: Potkal jsem ji na Žofíně, celá v černým nesla se jak páááááááááv...a jejich vizuálním idolem byla Monika Načeva.
Alex se nakonec nechala zlákat jen proto, že jí kamarádka Elén o Zlých šosácích vyprávěla a Alex tu hrůzu chtěla vidět na vlastní oči.
Ó, hrůzo!!! Ani ty nejhorší Alexiny představy nevypadaly tak zle jako koncert Zlých šosáků. Vyhublý, do půl těla svlečený alkoholik Todor Ponor, kterému již pomalu ale jistě začaly vypadávat vlasy i zuby, zpívá, no spíše vyřvává do éteru vulgární texty, u kterých Alex vstávají vlasy hrůzou-no považte, příkladně: Chodím si po městě, nemám ani na havaj, není vůbec na místě, že bych se vysral na okraj...půjčil jsem si litr pade od jednoho hajzla z herny, kurva proč Irenko, já sa ptám, je ten život tak černý? Hej hej, hej hej, nemůžu si tahat kurvy na kolej...
Ubohá Alex nevěděla co má dělat. Všude kolem ní spousta divných lidí-většinou na nich bylo vidět, že před 15 lety slepovali roztrženou kazetu Jasné páky bezbarvým lakem na nehty... všichni si ty nechutné texty zpívali a někteří u toho dokonce kouřili nebo pili lahváč!!!
Pod záminkou přepudrování si nosu pudrem od Estée Lauder se Alex vytratila ze sálu pryč. Ne, nebylo jí líto utracených 80 korun, byla to velká zkušenost!
Ano, před těmito lidmi ji v pubertě otec Anthon varoval. To on jí zakazoval nabatikovat si tričko, to on jí zakázal poslouchat Kurta Cobaina, přestože kvůli tomu byla Alex v roce 1996 ve třídě považovaná za outsidera, to ON jí zakázal říkat slovo "pohoda" , "piko"a "zelí"... Děkuji ti, Anthone!!!
Jak dlouho bude Alex trvat, než se dostane z tohoto nechutného zážitku do normy? A co Judith a Tamara? Budou se po skončení koncertu škodolibě smát, že Alex zbaběle utekla? A Anthon? Zjistí, kde Alex byla a dá jí přednášku o škodlivosti přílišného hrabání se v lidském nitru? ČTI LUSPACE!!!
Jak si to tak Alex krosila skrz náměstí, potkala přítelkyně své sestry Claire, Tamaru Rubin a Judith Schmiergelovou. Obě byly opět opilé, smály se-jistě nějakému nesmyslu- a nesly si jelení paroh, který ve své opilosti utrhly ze zdi ve viném sklípku. Alex se jim, jak jinak, snažila vyhnout, neboť tyto dvě ženy v ní vzbuzovaly rozporuplné reakce. Nevěděla, zda si jich vážit pro jejich spontánní způsob života nebo jimi pohrdat, neboť se narodily jako obyčejné smrtelnice do středostavovských rodin. Nakonec se jim nevyhnula. Tamara se vesele smála, až se jí náušnice, velké jako byzantské lustry, divoce třásly. Judith se snažila udržet kamennou tvář a noblesní chování, ale když jí Tamara začala vyprávět příběh o tom, jak jí kuna v její staré oktávce začala ožírat gumové hadičky a pak chudera zapadla do motoru, odkud nemohla vylézt a musel jí pomoct pan Laďa z autoservisu, dostala pověstný Juditin záchvat. Alex bylo trapné, že ji lidé vidí ve společnosti takových hrozných osob, ale snažila se zachovat dekooooooooorum! Dokonce pozvala obě slečny na svařák. Asi se v ní cosi pohnulo a duch vánoc zapůsobil.
Pak si s nimi dokonce i chvilku povídala o životě. Sice nepochopila, proč Tamaře vadí, že lidé nosí nudné praktické oblečení a Judith vadí, že se parfémy testují na zvířatech, ale brala to jako daň z pomoci bližnímu a snažila se to neřešit.
Vtom Judith povídá: " Dneska je koncert Zlých šosáků a Todora Ponora... zajdem, Tamaro?" Tamara, která byla již od svých 15 let do Todora Ponora platonicky zamilovaná, nemohla jinak, než souhlasit! Alex měla pocit, že se ocitla na šanghajské tržnici, neboť nerozuměla ani ťuk.
"Pojď s nama, Alex" řekla Tamara a kdyby měla Alex uši napjatější, uslyšela by v Tamařině hlase nechutně ironický tón, kterým dávala najevo Alex, že tento koncert rozhodně nezvládne! Protože je to přece fifinka z nobl rodiny. Alex opravdu nezažila pubertu, kterou zažila Tamara a Judith. Tyto dvě ženy trávily mládí v 90. letech, kdy nosily marteny na roztrhané silonky, nečesaly si týdny vlasy, seděly místo školy v parku, kouřily trávu se staršími kamarády-pankáči a ve walkmanovi ze zastavárny poslouchaly: Potkal jsem ji na Žofíně, celá v černým nesla se jak páááááááááv...a jejich vizuálním idolem byla Monika Načeva.
Alex se nakonec nechala zlákat jen proto, že jí kamarádka Elén o Zlých šosácích vyprávěla a Alex tu hrůzu chtěla vidět na vlastní oči.
Ó, hrůzo!!! Ani ty nejhorší Alexiny představy nevypadaly tak zle jako koncert Zlých šosáků. Vyhublý, do půl těla svlečený alkoholik Todor Ponor, kterému již pomalu ale jistě začaly vypadávat vlasy i zuby, zpívá, no spíše vyřvává do éteru vulgární texty, u kterých Alex vstávají vlasy hrůzou-no považte, příkladně: Chodím si po městě, nemám ani na havaj, není vůbec na místě, že bych se vysral na okraj...půjčil jsem si litr pade od jednoho hajzla z herny, kurva proč Irenko, já sa ptám, je ten život tak černý? Hej hej, hej hej, nemůžu si tahat kurvy na kolej...
Ubohá Alex nevěděla co má dělat. Všude kolem ní spousta divných lidí-většinou na nich bylo vidět, že před 15 lety slepovali roztrženou kazetu Jasné páky bezbarvým lakem na nehty... všichni si ty nechutné texty zpívali a někteří u toho dokonce kouřili nebo pili lahváč!!!
Pod záminkou přepudrování si nosu pudrem od Estée Lauder se Alex vytratila ze sálu pryč. Ne, nebylo jí líto utracených 80 korun, byla to velká zkušenost!
Ano, před těmito lidmi ji v pubertě otec Anthon varoval. To on jí zakazoval nabatikovat si tričko, to on jí zakázal poslouchat Kurta Cobaina, přestože kvůli tomu byla Alex v roce 1996 ve třídě považovaná za outsidera, to ON jí zakázal říkat slovo "pohoda" , "piko"a "zelí"... Děkuji ti, Anthone!!!
Jak dlouho bude Alex trvat, než se dostane z tohoto nechutného zážitku do normy? A co Judith a Tamara? Budou se po skončení koncertu škodolibě smát, že Alex zbaběle utekla? A Anthon? Zjistí, kde Alex byla a dá jí přednášku o škodlivosti přílišného hrabání se v lidském nitru? ČTI LUSPACE!!!
úterý 1. prosince 2009
Jak být nóbl podle Iriny
Informace pro pana Bo: tohle je poslední příspěvek zde-ostatní již budou na luspacu.
Jelikož jsem se velmi vyčerpala popisováním taneční etno party Samira Domatiho (byla to opravdu jízda), tento díl o příhodách slečny Alex bude spíše oddechový. Nebudeme zde probírat složitý vztah mezi ní a Maxem Halibutem, ani nebudeme řešit, zda její sestra Claire zase pod vlivem kombinace antidepresiv a litru bílého vína smrká do toaleťáku na záchodě v nočním klubu a ptá se zrcadla (ve kterém se odráží velké černé skvrny na bílé pleti způsobené zradou voděodolné řasenky Chanel): "Proč mě nikdo nemá ráááád?" Ani nebudeme popisovat to, jak Anthon zaplatil 200 000 Kč, aby si v lovecké sezóně mohl vytřelit na vzácného bílého jelena.
Dnes se zaměříme na to PROČ se vlastně slečně Alex a jejím přátelům věnuji. Připravte se na myšlenku dne otce Furata.
Slečna Alex pochází z cílové skupiny lidí, o kterých se často točí seriály pro post-teenagery, singles a podobně. Mladá, příjemného vzhledu, bohatá (to je důležitý aspekt, neboť lidi nebaví dívat se na seriál, ve kterém hlavní hrdinka obědvá chleba s rybičkama na umakartové kuchyňské lince a má na sobě vytahané tričko z frcu), nevyrovnaná, neví co chce, ale ví, co nechce-což bývá problém mnohých z této cílové skupiny... Prostě Alex je velmi "jedlá" osoba, která přitahuje pozornost těch, kteří se nechtějí zabývat svým vnitřním světem, ale chtějí sledovat, jak si žijou ti, kteří se narodili na šťastné planetě.
Mnozí by do společenské vrstvy, do které spadá Alex, chtěli patřit, ale narodili se do obyčejné rodiny. Ti jsou pro náš život naprosto nejhorší skupinou. Jakýkoli strup, který je přesvědčen o své výjimečnosti, ať už tím, že mu rodiče dali exotické jméno, původ či mu jen tak pro zábavu králíkům vtloukali do hlavy větu: jsi hvězda, vypni hruď! je nebezpečný pro koexistenci na planetě s ostatními, normálně vychovanými lidmi. Uveďme příklad: Alex a Claire mají přítelkyni, která se jmenuje Irina Jelínková. Ano, rodiče přesvědčeni, že lehce pozměněným křestním jménem dají dcerušce do vínku jistou noblesu, u ní zadělali na nebetyčnou povýšenost a namyšlenost na svou údajnou výjimečnost. Tito lidé, jako je Irina, se vykazují mimo jiné chůzí, která se nazývá nesoucí se hovno na lopatě. Irina studuje pseudoobor na filozofické fakultě s názvem sdružené jihoslovanské vědy. S oblibou užívá větných spojení: Zastávám jistý názor. Nenechte se mýlit. Tak s tebou o tom nehodlám polemizovat. Tyto věty umí říct i v západobosenském nářečí, tím pádem její ego úměrně praktičnosti této dovednosti roste. Irina se za každé okolnosti snaží prosadit svůj názor a nezapomene u toho dodat: Já jsem prostě taková-divoká a inteligentní. Irina již od svých 16 let vypadá na 40. Nosí často béžové kalhoty s pukama, květovanou halenku nebo se navleče do upnutého tílka, ze kterého jí přetékají vnady. Ale ona za to nemůže. Je prostě divoká!
Lidé jako Irina většinou bydlí s rodiči v obyčejném 3 plus 1 na periferii, kde nabývají dojmu, že jsou lepší než ostatní. Může za to jejich povrchnost a nevzdělanost, neboť neví, že ve vedlejším vchodě bydlí nejvýznamnější překladatel divadelních her. Pokud nemá překladatel auto, rifle Diesel (Irina na rozdíl od Alex nemá peníze na rifle od Diora) a nosí si oběd v igelitce Albert, nemůže se divit, že Irina jím pohrdá.
Irina se kromě nebetyčné nafrněnosti na něco, co neexistuje, také ráda pouští do pomlouvání ostatních, méně "úspěšných" lidí. Vůbec nejhorší, co může být, je pro tuto slečnu jakýkoli náznak alternativního způsobu života. Pokud má dobrou náladu, mávne rukou a řekne: No jo, tak ty seš prostě alternativní! (ne, opravdu to jednodušeji říct nelze...) a pokud má špatnou náladu, tak se na dotyčného člověka ani nepodívá, protože by její oko mohlo utrpět úraz.
Irina ráda chodí s kamarádkama na kafe, probrat život. Nebojí se pouštět do otevřených intimních diskusí, což by například Alex její přirozená nóbl povaha nedovolila. Co je zajímavé, tak přestože Alex je opravdu snobish, tak Irina se dokáže chovat ještě nadřazeněji...způsob Irinina chování je následující: Představte si například člověka, který neumí řídit letadlo. Suveréně nastoupí do kabiny, nevzlétne-naopak-roztříská stroj v hodnotě několika milionů, ale se strojeným úsměvem na tváři vyleze z letadla a udivenému davu přihlížejících řekne s pohrdavým úšklebkem: No prosím... a pak že to nejde!" Lidé stojící v davu jsou tímto jednáním tak zaskočeni, že si řeknou: " ty jo, tak ta to ale umí!" Irina si nepřipustí chybu ani v případě, že je do nebe volající. Taky proč, že?
A to, že se nenarodila do tak nóbl rodiny jako Alex ji netrápí. Její rodina přece nepotřebuje bydlet v secesní vile, když může bydlet v paneláku, no ni?
No a z tohoto důvodu-z důvodu, že by lidem při čtení románu o Irině vstávaly vlasy na hlavě hrůzou, píšu svůj román o slečne Alex. I v době krize je potřeba psát o bohatství a alespoň zbytcích dobrého vychování.
Čti luspace a pluj na Vlně a Vlastě dobré pohody!
pozn. Vlna a Vlasta jsou moje dvě ovce. Tj. jako vtip, haha. Nazle!
Jelikož jsem se velmi vyčerpala popisováním taneční etno party Samira Domatiho (byla to opravdu jízda), tento díl o příhodách slečny Alex bude spíše oddechový. Nebudeme zde probírat složitý vztah mezi ní a Maxem Halibutem, ani nebudeme řešit, zda její sestra Claire zase pod vlivem kombinace antidepresiv a litru bílého vína smrká do toaleťáku na záchodě v nočním klubu a ptá se zrcadla (ve kterém se odráží velké černé skvrny na bílé pleti způsobené zradou voděodolné řasenky Chanel): "Proč mě nikdo nemá ráááád?" Ani nebudeme popisovat to, jak Anthon zaplatil 200 000 Kč, aby si v lovecké sezóně mohl vytřelit na vzácného bílého jelena.
Dnes se zaměříme na to PROČ se vlastně slečně Alex a jejím přátelům věnuji. Připravte se na myšlenku dne otce Furata.
Slečna Alex pochází z cílové skupiny lidí, o kterých se často točí seriály pro post-teenagery, singles a podobně. Mladá, příjemného vzhledu, bohatá (to je důležitý aspekt, neboť lidi nebaví dívat se na seriál, ve kterém hlavní hrdinka obědvá chleba s rybičkama na umakartové kuchyňské lince a má na sobě vytahané tričko z frcu), nevyrovnaná, neví co chce, ale ví, co nechce-což bývá problém mnohých z této cílové skupiny... Prostě Alex je velmi "jedlá" osoba, která přitahuje pozornost těch, kteří se nechtějí zabývat svým vnitřním světem, ale chtějí sledovat, jak si žijou ti, kteří se narodili na šťastné planetě.
Mnozí by do společenské vrstvy, do které spadá Alex, chtěli patřit, ale narodili se do obyčejné rodiny. Ti jsou pro náš život naprosto nejhorší skupinou. Jakýkoli strup, který je přesvědčen o své výjimečnosti, ať už tím, že mu rodiče dali exotické jméno, původ či mu jen tak pro zábavu králíkům vtloukali do hlavy větu: jsi hvězda, vypni hruď! je nebezpečný pro koexistenci na planetě s ostatními, normálně vychovanými lidmi. Uveďme příklad: Alex a Claire mají přítelkyni, která se jmenuje Irina Jelínková. Ano, rodiče přesvědčeni, že lehce pozměněným křestním jménem dají dcerušce do vínku jistou noblesu, u ní zadělali na nebetyčnou povýšenost a namyšlenost na svou údajnou výjimečnost. Tito lidé, jako je Irina, se vykazují mimo jiné chůzí, která se nazývá nesoucí se hovno na lopatě. Irina studuje pseudoobor na filozofické fakultě s názvem sdružené jihoslovanské vědy. S oblibou užívá větných spojení: Zastávám jistý názor. Nenechte se mýlit. Tak s tebou o tom nehodlám polemizovat. Tyto věty umí říct i v západobosenském nářečí, tím pádem její ego úměrně praktičnosti této dovednosti roste. Irina se za každé okolnosti snaží prosadit svůj názor a nezapomene u toho dodat: Já jsem prostě taková-divoká a inteligentní. Irina již od svých 16 let vypadá na 40. Nosí často béžové kalhoty s pukama, květovanou halenku nebo se navleče do upnutého tílka, ze kterého jí přetékají vnady. Ale ona za to nemůže. Je prostě divoká!
Lidé jako Irina většinou bydlí s rodiči v obyčejném 3 plus 1 na periferii, kde nabývají dojmu, že jsou lepší než ostatní. Může za to jejich povrchnost a nevzdělanost, neboť neví, že ve vedlejším vchodě bydlí nejvýznamnější překladatel divadelních her. Pokud nemá překladatel auto, rifle Diesel (Irina na rozdíl od Alex nemá peníze na rifle od Diora) a nosí si oběd v igelitce Albert, nemůže se divit, že Irina jím pohrdá.
Irina se kromě nebetyčné nafrněnosti na něco, co neexistuje, také ráda pouští do pomlouvání ostatních, méně "úspěšných" lidí. Vůbec nejhorší, co může být, je pro tuto slečnu jakýkoli náznak alternativního způsobu života. Pokud má dobrou náladu, mávne rukou a řekne: No jo, tak ty seš prostě alternativní! (ne, opravdu to jednodušeji říct nelze...) a pokud má špatnou náladu, tak se na dotyčného člověka ani nepodívá, protože by její oko mohlo utrpět úraz.
Irina ráda chodí s kamarádkama na kafe, probrat život. Nebojí se pouštět do otevřených intimních diskusí, což by například Alex její přirozená nóbl povaha nedovolila. Co je zajímavé, tak přestože Alex je opravdu snobish, tak Irina se dokáže chovat ještě nadřazeněji...způsob Irinina chování je následující: Představte si například člověka, který neumí řídit letadlo. Suveréně nastoupí do kabiny, nevzlétne-naopak-roztříská stroj v hodnotě několika milionů, ale se strojeným úsměvem na tváři vyleze z letadla a udivenému davu přihlížejících řekne s pohrdavým úšklebkem: No prosím... a pak že to nejde!" Lidé stojící v davu jsou tímto jednáním tak zaskočeni, že si řeknou: " ty jo, tak ta to ale umí!" Irina si nepřipustí chybu ani v případě, že je do nebe volající. Taky proč, že?
A to, že se nenarodila do tak nóbl rodiny jako Alex ji netrápí. Její rodina přece nepotřebuje bydlet v secesní vile, když může bydlet v paneláku, no ni?
No a z tohoto důvodu-z důvodu, že by lidem při čtení románu o Irině vstávaly vlasy na hlavě hrůzou, píšu svůj román o slečne Alex. I v době krize je potřeba psát o bohatství a alespoň zbytcích dobrého vychování.
Čti luspace a pluj na Vlně a Vlastě dobré pohody!
pozn. Vlna a Vlasta jsou moje dvě ovce. Tj. jako vtip, haha. Nazle!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)
