Jak být nóbl podle Iriny

Informace pro pana Bo: tohle je poslední příspěvek zde-ostatní již budou na luspacu.
Jelikož jsem se velmi vyčerpala popisováním taneční etno party Samira Domatiho (byla to opravdu jízda), tento díl o příhodách slečny Alex bude spíše oddechový. Nebudeme zde probírat složitý vztah mezi ní a Maxem Halibutem, ani nebudeme řešit, zda její sestra Claire zase pod vlivem kombinace antidepresiv a litru bílého vína smrká do toaleťáku na záchodě v nočním klubu a ptá se zrcadla (ve kterém se odráží velké černé skvrny na bílé pleti způsobené zradou voděodolné řasenky Chanel): "Proč mě nikdo nemá ráááád?" Ani nebudeme popisovat to, jak Anthon zaplatil 200 000 Kč, aby si v lovecké sezóně mohl vytřelit na vzácného bílého jelena.
Dnes se zaměříme na to PROČ se vlastně slečně Alex a jejím přátelům věnuji. Připravte se na myšlenku dne otce Furata.
Slečna Alex pochází z cílové skupiny lidí, o kterých se často točí seriály pro post-teenagery, singles a podobně. Mladá, příjemného vzhledu, bohatá (to je důležitý aspekt, neboť lidi nebaví dívat se na seriál, ve kterém hlavní hrdinka obědvá chleba s rybičkama na umakartové kuchyňské lince a má na sobě vytahané tričko z frcu), nevyrovnaná, neví co chce, ale ví, co nechce-což bývá problém mnohých z této cílové skupiny... Prostě Alex je velmi "jedlá" osoba, která přitahuje pozornost těch, kteří se nechtějí zabývat svým vnitřním světem, ale chtějí sledovat, jak si žijou ti, kteří se narodili na šťastné planetě.
Mnozí by do společenské vrstvy, do které spadá Alex, chtěli patřit, ale narodili se do obyčejné rodiny. Ti jsou pro náš život naprosto nejhorší skupinou. Jakýkoli strup, který je přesvědčen o své výjimečnosti, ať už tím, že mu rodiče dali exotické jméno, původ či mu jen tak pro zábavu králíkům vtloukali do hlavy větu: jsi hvězda, vypni hruď! je nebezpečný pro koexistenci na planetě s ostatními, normálně vychovanými lidmi. Uveďme příklad: Alex a Claire mají přítelkyni, která se jmenuje Irina Jelínková. Ano, rodiče přesvědčeni, že lehce pozměněným křestním jménem dají dcerušce do vínku jistou noblesu, u ní zadělali na nebetyčnou povýšenost a namyšlenost na svou údajnou výjimečnost. Tito lidé, jako je Irina, se vykazují mimo jiné chůzí, která se nazývá nesoucí se hovno na lopatě. Irina studuje pseudoobor na filozofické fakultě s názvem sdružené jihoslovanské vědy. S oblibou užívá větných spojení: Zastávám jistý názor. Nenechte se mýlit. Tak s tebou o tom nehodlám polemizovat. Tyto věty umí říct i v západobosenském nářečí, tím pádem její ego úměrně praktičnosti této dovednosti roste. Irina se za každé okolnosti snaží prosadit svůj názor a nezapomene u toho dodat: Já jsem prostě taková-divoká a inteligentní. Irina již od svých 16 let vypadá na 40. Nosí často béžové kalhoty s pukama, květovanou halenku nebo se navleče do upnutého tílka, ze kterého jí přetékají vnady. Ale ona za to nemůže. Je prostě divoká!
Lidé jako Irina většinou bydlí s rodiči v obyčejném 3 plus 1 na periferii, kde nabývají dojmu, že jsou lepší než ostatní. Může za to jejich povrchnost a nevzdělanost, neboť neví, že ve vedlejším vchodě bydlí nejvýznamnější překladatel divadelních her. Pokud nemá překladatel auto, rifle Diesel (Irina na rozdíl od Alex nemá peníze na rifle od Diora) a nosí si oběd v igelitce Albert, nemůže se divit, že Irina jím pohrdá.
Irina se kromě nebetyčné nafrněnosti na něco, co neexistuje, také ráda pouští do pomlouvání ostatních, méně "úspěšných" lidí. Vůbec nejhorší, co může být, je pro tuto slečnu jakýkoli náznak alternativního způsobu života. Pokud má dobrou náladu, mávne rukou a řekne: No jo, tak ty seš prostě alternativní! (ne, opravdu to jednodušeji říct nelze...) a pokud má špatnou náladu, tak se na dotyčného člověka ani nepodívá, protože by její oko mohlo utrpět úraz.
Irina ráda chodí s kamarádkama na kafe, probrat život. Nebojí se pouštět do otevřených intimních diskusí, což by například Alex její přirozená nóbl povaha nedovolila. Co je zajímavé, tak přestože Alex je opravdu snobish, tak Irina se dokáže chovat ještě nadřazeněji...způsob Irinina chování je následující: Představte si například člověka, který neumí řídit letadlo. Suveréně nastoupí do kabiny, nevzlétne-naopak-roztříská stroj v hodnotě několika milionů, ale se strojeným úsměvem na tváři vyleze z letadla a udivenému davu přihlížejících řekne s pohrdavým úšklebkem: No prosím... a pak že to nejde!" Lidé stojící v davu jsou tímto jednáním tak zaskočeni, že si řeknou: " ty jo, tak ta to ale umí!" Irina si nepřipustí chybu ani v případě, že je do nebe volající. Taky proč, že?
A to, že se nenarodila do tak nóbl rodiny jako Alex ji netrápí. Její rodina přece nepotřebuje bydlet v secesní vile, když může bydlet v paneláku, no ni?
No a z tohoto důvodu-z důvodu, že by lidem při čtení románu o Irině vstávaly vlasy na hlavě hrůzou, píšu svůj román o slečne Alex. I v době krize je potřeba psát o bohatství a alespoň zbytcích dobrého vychování.
Čti luspace a pluj na Vlně a Vlastě dobré pohody!
pozn. Vlna a Vlasta jsou moje dvě ovce. Tj. jako vtip, haha. Nazle!